.png)
Jsme stará škola
Tohle jsme my!
Marie - baristka
Práce v kavárně je momentálně moje životní priorita
Dříve jsem pracovala jako asistentka. Přelomovým okamžikem v mém životě byl nechtěný a neplánovaný odchod do důchodu. Tehdy jsem si uvědomila, jak negativně na mě působí samota a nulový kontakt s lidmi. Práce v kavárně mi změnila život, momentálně je to pro mne priorita a všichni děláme, co můžeme. Já třeba pravidelně nosím čerstvou mátu od farmářů. Syn nic moc neříká, ale myslím, že ho to těší a že je na mě hrdý.
Při této práci mám možnost setkávat se spoustou lidí. Všichni mají pochopení a úsměvem čekají na svoji kávu a koláček, protože co si budeme namlouvat, přece jen nám ta příprava trvá déle než jsou zvyklí z jiných podniků. Jako pohlazení na duši je pak pochvala, že jim u nás chutnalo.
Hanka - baristka
Tajně jsem snila o tom, že si jednou otevřu malou kavárnu
Od 15 let jsem se točila kolem stravování. Vystudovala jsem "knedlíkárnu" v Praze a tak jsem si mohla v rámci praxe vyzkoušet obsluhování na Barrandovských terasách, roznášení rajčat a okurek českým turistům v Bulharsku i recepce na Pražském hradě. VŠE mne ale na 40 let připoutala ke dvěma účetním pólům - aktivům a pasivům.
Práce v bance mě úplně pohltila a moc mě bavila. Tajně jsem ale snila o tom, že si v Libčicích otevřu malou kavárnu, kde budu dělat dobrou kávu a péct skvělé moučníky. Vlastní kavárnu nemám, ale práce ve Staré škole mi vše bohatě vynahrazuje. Můžu být baristkou, bez rizik a starostí. Moc mě to baví - uvážu si zástěrku, usměju se na hosta, uvařím cappuccino a doporučím něco k tomu. Kromě toho každé pondělí aranžuju kytky do váziček a nosím vejce od farmářů. Jsem na sebe pyšná za to, jak to zvládám. Navíc je to hezké povyražení v týdnu. Vyjdu z domu, jsem mezi lidmi a to je moc fajn.
Václav - barista
Do Elpidy jsem chodil na němčinu a řekl jsem si, že v kavárně jsem ještě nepracoval – a zkusit se má všechno. Jsem aktivní a rád se podílím na chodu kavárny, včetně různých údržbářských prací. Jsem také vášnivý malíř a několik měsíců jsme v kavárně vystavovali dílo, na kterém jsem se podílel. Aktivit mám mnohem víc, stejně jako pracovních zkušeností. O tom všem vám rád popovídám.
Pavel - barista
V důchodovém věku je hledání smyslu života ještě důležitější Když vás práce baví, je to smysl života. Než jsem se setkal s realitou odchodu do důchodu, tak jsem si to nepřipouštěl. Pracoval jsem jako vědecký výzkumný pracovník, v loňském roce jsem byl nucen ukončit pracovní poměr a už jsem místo v oboru nenašel. Byl jsem dost frustrovaný, tak jsem si řekl, že zkusím něco úplně nového a našel jsem si brigádu v kavárně Stará škola. Jsem rád mezi lidmi, nechci být odkázaný na čtyři stěny v obýváku. Se svojí rodinou nemůžu být pořád, ale rád hlídám vnoučata a vodím je na kroužky, dobíjí mě to. Teď mám poprvé v životě víc času i na sebe. Snažím se udržovat zdravý rozum a tělo. Jsem poměrně citlivé povahy a těžko držím emoce pod kontrolou. Psychika hraje v životě velkou roli a člověk to vnímá čím dál víc. Ti, kteří jsou naladěni pozitivně, jsou daleko spokojenější než ti, kteří to neumí. Kdybych mohl něco změnit, učím se mnohem dřív zpracovávat negativní emoce.
